Srpen 2012

Když vyhrát neznamená zvítězit...

25. srpna 2012 v 18:39 | Ester |  občasník:-)))
Mám za sebou další výběrové řízení. Mělo dvě kola. Po skončení toho druhého mi volala jedna z žen, která seděla v dvoučlenné výběrové komisi. "Chci Vám moc poděkovat. Byla jste má favoritka. Byla jste nejlepší. Ale... Paní ředitelka se rozhodla pro někoho jiného."... Slušně jsem poděkovala, popřála jí štěstí a rozloučila se. V tomto případě mi chyběla oficiální víra v Boha. Co mi bude chybět příště?

Ester

Žalman a spol.

23. srpna 2012 v 20:24 | Ester |  Ušima mýma...
Další z mých folkových stálic. Jednou jsme se potkali v Telči v knihkupectví:-)

Píšťalko keltská

A tahle byla snad první, kterou jsem znala:

A nebojte, já zase s něčím přijdu:-)

Ester


Karel Plíhal živě 2012

19. srpna 2012 v 23:07 | Ester |  Ušima mýma...
Na tyhle písničky myslím už víc než rok.
Loni jsem dostala k narozeninám lístky na koncert http://hester.blog.cz/1104/29-4-2011-darek-k-narozeninam - a od té doby hledám ta správná slova...

"Dokud se usmíváš, dokud se směješ nahlas, bůhví, že nezestárlas, ani nevyprahlas..."

"Podzim už hlásí tři čtvrtě na ocůn..."

Kuře

Slon

Co dům dá

Ester

(Vý)letní Jaroměřice nad Rokytnou

19. srpna 2012 v 22:37 | Ester |  občasník:-)))
Malá odbočka z Telče směrem na Moravu.

Zámek byl překrásný, dali jsme hromadně zámecké interiéry na trase B a skupinově s Růženkou laskonku v zámecké chráněné kavárně, kam jsme se šly (my holky) na chviličku ohřát. Byla strašná zima, foukalo a přeprchalo. Den předtím (a poté) to bylo na kraťasy...

Pár dokumentačních fotek:





Ester

29, 31 - 33/52

19. srpna 2012 v 12:26 | Ester |  52/2012 fotoprojekt
29/52 DOLCE VITA


30/52 VZPOMÍNKA Z DĚTSTVÍ - bude:-)

31/52 V NOCI


32/52 EMOCE


33/52 KRAJINA KOLEM NÁS


Ester

Prázdniny v Telči (po letech)

17. srpna 2012 v 22:20 | Ester |  občasník:-)))
Poprvé jsem byla v Telči náhodně s mužem. Objížděli jsme v rámci dovolené krásy Jihu a zabloudili kousek dál. Bylo pondělí, zámek zavřený, náměstí vylidněné. Dali jsme si oběd a rozhodli jsme se, že se někdy vrátíme...

Vrátili jsme se. Spali jsme na evangelické faře, kde byl krásný výhled na náměstí, klavír, vedro a velmi spartánské podmínky. Sedávala jsem s kamarádkou u stánku, nasávala atmosféru, baštila klobásy. Letní pohoda.

Po roce jsme změnili ubytování - Kotrba nad pizzerií - řekla jsem, že na faru už nikdy... Byli jsme na koncertu Karla Plíhala, kde nás zvěčnili na živém dvd. Byla jsem kraťounce těhotná a věděla jsem to jen já. Ten pocit jsem si hýčkala celý koncert a mám ho zamčený v sobě asi napořád.

Poprvé s Felixem - to byl rok 2006. Jakožto zazobanci jsme bydleli v nejkrásnějším apartmá hotelu Celerin... Manželovi tou dobou oznámili, že jeho matka bojuje se smrtelnou nemocí, dost pršelo, Felix se vztekal... Tak nějak ne úplně pohodová Telč...

Podruhé s Felixem - spali jsme u Kotrby a mám dvě zásadní vzpomínky: Felix (asi tříletý) si na večerním posezení v zahrádce na náměstí hrál pod stolem se zapalovačem, načež si přismahnul obočí... V noci byl ohňostroj, který jsem neviděla.

Potřetí s Felixem a našimi přáteli. Spali jsme v nádherném apartmá u věže sv. Ducha (na tu jsem viděla z koupelny), zvon pravidelně odbíjel v šest ráno, v poledne a v šest večer. Dost nahlas... Zjistili jsme, že jezdit ve více lidech nám nesedí. Jako zásadní mám vzpomínku na hádanici s mužem (o nějaké malichernosti) a Felixe spícího v mojí noční košili Hallo Kitty:-).

Letos. Návrat do Telče po letech...
Nebydleli jsme na náměstí, i když ze zahrady našeho ubytování byla vidět věž kostela. K horní bráně to bylo cca čtyřista metrů.
Nemohli jsme si koupit, co jsme chtěli, ani co chtěly děti (což dříve nebyl problém). Z tohoto důvodu jsem si nedala kafíčko v Kafekáře, i když bych bývala dost chtěla...
Nenavštívili jsme žádný oficiální koncert, vyjma hraní na náměstí, protože nebyla žádná aupair.
Růžence rostly zuby a neustále vyžadovala návrat domů. Pokud na to chvíli zapomněla, vztekala se a brečela z jiných důvodů. Jedla pouze rohĺíky a zmrzlinu, pila mléko.
Felix byl super, ale nejradši by všem a sobě dvakrát všechno koupil...
S mužem jsme se zhádali opět, ale za to nemůže Telč, ale prostě náročná situace, jakou se dovolená nás dvou zdá být...

Muž byl unaven a zklamán.
Dávám mu za pravdu, že "zamlada" a bez dětí to bylo jiné.

Ale stejně - pro mě zůstane Telč překrásná, ať se děje, co se děje.
Tak třeba zase někdy...














Ester

Jedeme dál...

16. srpna 2012 v 23:13 | Ester |  Moje filmové léto 2012 a dál...
Rodina je základ státu.

Perfect days - Alice Nellis. Naprosto moje krevní skupina. Skvělý, vtipný, drsný a tolik tolik lidský...

Ester