Duben 2012

Na pouti a na dechovce:-)

29. dubna 2012 v 20:41 | Ester
Malá pošumavská vesnička, slavný kostel, svatovojtěšská pouť.
Cesta ke kostelu vede do kopce. Dnes ji lemovaly vietnamské stánky, klobásy, cukrová vata, zmrzlina, a další a další vietnamské stánky.
Před kostelem stoly, lavice, občerstvení a muzika.
Kostel byl otevřený, což běžně není, takže moje zvědavost byla konečně ukojena.
Krásné to bylo.
Všechno dohromady:-)













Hezký večer. Ester

17/52

29. dubna 2012 v 20:24 | Ester |  52/2012 fotoprojekt
téma: voda



16/52

29. dubna 2012 v 20:19 | Ester |  52/2012 fotoprojekt
tentokrát na téma pro mě velmi obtížně - street photo:


"U nás na farmě..."

23. dubna 2012 v 21:46 | Ester |  občasník:-)))
Nejsme chovatelé ani zemědělci, spíš zhýčkaní maloměští intelektuálové pozdně středního věku.
I přes tento celkem významný handicap se už po několikáté pouštíme do projektu: Jak jsem choval užitečné zvíře...
První rok to byly ovce a skončilo to fiaskem.
Loni to byly opět ovce, fiaskem to neskončilo, sice jehněčí moc nejíme, ale jako živé sekačky se osvědčily...

Tentokrát máme krásná Kanadská pastevecká prasátka. Velmi zvláštní plemeno, které nepotřebuje nic, než vypásat trávu. Pro nás značka ideál. A na podzim zásobička do mrazáku. Má to malinký háček. Žádné takové plemeno oficiálně neexistuje. Nějaký chytrolín si vymyslel úžasný marketingový tah a tihleti kříženci všeho možného (nejčastěji vietnamských a divokých prasat, ale někdy jsou šlehnutí i vepřem domácím) jdou vesele na odbyt celou republikou. Zaznamenala jsem dokonce název - Kanadsko Irská pastevecká prasata.
Zatím se jim u nás daří a děti naše i okolní jsou nadšené.

Naše stádečko:





A taky kvetou tulipány, moje nejoblíbenější květiny.



a já už nemám jarní splín, ale pořádnou rýmu.
V tomhle případě je to tak lepší:-)))

Hezký večer.
Ester

Kamarádky v černých dírách a rozbité zrcadlo

16. dubna 2012 v 21:55 | Ester |  občasník:-)))
Bylo jich celkem, no na prstech obou rukou to půjde lehce spočítat.

První - I. - stejné datum narození i bydliště, obrovský sportovec, ale od mala křivá, vypočítavá potvora. Chvilku mi trvalo, než jsem to prokoukla a dokázala se její dětské manipulaci postavit. Stejně nás to pak táhlo k sobě, takže jsme se vždycky na chvilku přiblížily, abychom se zase rády oddělily:-)

Druhá - M. - jsme spolu už na školkových fotkách, a i když jsme se pravidelně ztrácely, dlouhodobě (a teď i dlouho) se rády máme:-) - poznáváš se, Krotitelko draků? Jsi můj záchytný bod, víš?

Třetí L. - sblížilo nás dospívání, rozdělila dospělost. Naštěstí jsme se po mnoha prázdných letech našly a jsme si místopisně i lidsky blízko. Jediná ze "ztracenek", která se vrátila a opravdu jsme navázaly tam, kde jsme - tenkrát - skončily. Jsem za ni strašně vděčná.

Několik kamarádek ze střední školy - M., D. - jsme v kontaktu, založeném na vzpomínkách, přítomností žijeme spíš letmo. T. - byla jako uragán, bydlely jsme spolu na intru a zažívaly kdeco. Odešla jsem o rok dřív, zmizely jsme si z očí a přátelství se rozplynulo v divnou pachuť nedokonaného.

P. - první "dospělé" kamarádství, byla krásná, chytrá, vtipná, zábavná, jiná než já a tak stejná... Stejné knížky, společné cesty, plánování dospělé budoucnosti. Svědčila mi na svatbě. Shořely jsme na ambicích a díky ostrému pracovnímu sporu, kdy jsme každá stála na opačné straně barikády, alespoň já to tak vidím. Možná, že za tím bylo něco úplně jiného. Moc mě to dodnes mrzí, fakt moc. Někdy se mi o ní zdá.

R. - živel, živel, živel, úžasně hrála na kytaru. Byla jsem její šéf, ale vlastně spíš jakoby o něco málo starší sestra. Pracovaly jsme společně, trávily jsme dohromady volný čas. Byly jsme spolu hodně? Pořád. V podstatě to trvalo aktivně dva roky, ale ty vydaly za jiných deset. Asi dvakrát jsme začínaly znovu, pokusily jsme si lhát, že přátelství na dálku funguje, ale nefungovalo. Protože to nebylo přátelství, ale jeden velký mejdan, co končí, když se roztáhnou závěsy...


Je zajímavý, si to takhle poskládat. Samozřejmě byla i kratší nebo méně významná přátelství, ale těhle osm dívek-žen mě formovalo, každá se do mě nějak obtiskla, ať v dobrém nebo ve zlém. A já do nich? Snad...

Ester

PS 1. Líbil by se mi následující projekt: každá z výše uvedených by o mně napsala ve stručnosti to, co mě vystihuje, co je pro mě charakteristické, typické, co si pamatuje. Možná bych konečně dostala celistvý obrázek sama sebe.
Ale vzhledem k tomu, že moje kamarádky opravdu končí v černých dírách s naprostou absencí vzájemné komunikace, asi mi zůstanou jen ty střepy...

PS 2. Přátelství s muži mi nikdy nefungovalo. Tedy fungovalo, úžasně, ale jen do momentu, než přeskočila jiskra. Pak jsem byla ztracená, a přátelství se přetransformovalo do vztahu s lepším či častěji horším koncem:-).

Můj existenciální splín...

16. dubna 2012 v 7:57 | Ester |  Ušima mýma...
se prostě čas od času objeví... Jsou věci, co mě rozptýlí - zjm. sluníčko a venkovní aktivity, a pak jsou věci, které tu mojí "depčičku" podpoří a rozkošatí. Mňága patří do skupiny druhé.
Opravdovými depresemi netrpím, jsem rozený optimista a život mám ráda, to se však nevylučuje s tím, že si občas prostě v tom "smutnu a bolno" chvilku pohovím...

Dodejte si k tomu deštivé a pochmurné počasí posledních dní a máme to doma...







a tady zase jinak, tentokrát s Karlem Plíhalem:


a něco navíc z koncertu, kde jsem kdysi byla:




Tak snad, aby už bylo zase hezky.
Ester

Mňága představuje...

14. dubna 2012 v 22:11 | Ester |  Ušima mýma...
Tak tohle je další moje asi dvacetiletá láska. Vždycky si tím krásně upevňuju existenciální splíny.
Tady v nových kabátcích:




a ty původní si nechám napříště:-)

Ester

Tomáš Klus - Racek

13. dubna 2012 v 8:14 | Ester |  Ušima mýma...
Tak už mě taky dohnal.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu pořád dokola poslouchat písničky kluka o generaci mladšího.
Už to, že mám hodně ráda texty Richarda Krajča, svého "téměř vrstevníka", jsem brala jako konečnou věkovou hranici:-), ale Tomáš Klus mě prostě dostal. Kromě úžasného jazykového vybavení a krásné barvy hlasu má totiž obrovské charisma.
Klobouk dolů, moc mu přeju, aby i v budoucnu mohl dělat, co ho baví a zůstal si věrný...

Já si pod vlivem těhle písniček Racka přečtu:





a něco navíc:


Hezký poslech.
Ester

Období velikonoční...

12. dubna 2012 v 21:45 | Ester |  občasník:-)))
Krotitelka draků prohlásila, že to tu flákám:-), tak tedy dokumentačně období kolem Velikonoc 2012:

- zahájili jsme naši první společnou cyklosezonu - muž si pořídil kolo, Felix jezdí jako drak, Růženku se pokouším vozit v sedačce za mnou,
- Růženka miluje kytky, zná názvy a prohlíží každou zahrádku,
- muž našel sice bídnou, ale práci,
- psice se hárala a ženich nedorazil,
- jsme zaplaťpánbůh zdraví:-),
- zkrátka začalo JARO:




Upekly jsme s Růženkou Jidáše a mazanec, upletla jsem Felixovi pomlázku a Felix chodil poctivě namísto zvonů řehtat, v pátek celý den lilo a byla zima, takže si to fakt "užil", v sobotu na vyřehtávání sněžilo:




Beránka jsem snědla sama - což na sobě aktuálně pociťuju -, na neděli velikonoční se ségře narodila dvě kůzlata. Máma koza nemá mléko, takže cucají z flašky to od krávy. Veterinář jim doporučoval sunar, divím se, že ne speciální pro alergiky:-)



A teď se oteplilo, zase prší, ale jaro už nabírá vládu:


Hezké dny příští.
Ester