Září 2011

Letně - podzimní...

23. září 2011 v 8:53 | Ester |  občasník:-)))



Ester

Když zuby zlobí...

23. září 2011 v 8:49 | Ester |  občasník:-)))
Rostou...


A padají...


Ester

Vzpomínky, co odnáší řeka...

12. září 2011 v 21:50 | Ester |  občasník:-)))

Dnešní den ještě voněl létem. Možná babím. Vlaštovky už sice svoje hnízda opustily (to jim opravdu nezazlívám, protože úklid po nich nepatří zrovna k činnostem, které vykonávám s nadšením), ale po poledni sluníčko pálilo jak o život a přejít náves mě stálo stejnou námahu jako v některém parném prázdninovém dnu, kterých bylo letos pramálo.
Byla jsem doprovodit děti na angličtinu a vracela jsem se kolem stoky. A tam byla. Na kolenou, o jednu ruku opřená, druhou namočenou ve vodě. Vedle sebe dva kbelíky. Z jednoho prádlo brala, do druhého dávala vymáchané. Stará paní, bělovlasá, kálela prádlo. Šla jsem s Růženkou o kousek dál proti vodě, je tam malé kolo a dvě postavičky vodníků, na které se chodíme dívat, ale stejně jsem po očku pozorovala tu starou paní. A byla jsem o strašně let zpátky. Jako malá jsem taky bydlela blízko řeky. A s mamkou jsme pravidelně chodily máchat na řeku. Je to třicet let a všechno je jinak. Jsem za tuhle vzpomínku ráda. Taky se mi vybavila paní Němečková. Sousedka ze společného dvora. Jak vždycky říkala mamce: "Deš kálet Zdeno?" a v průjezdu z jejich dveří voněla osmažená houska do polívky a lívance... A další momentka, taky v dnešní době už asi z oblasti sci-fi. Mokré prádlo, naškrobené - položené na zahradě na trávě. A pozor, nešlapat... Další práci už udělá sluníčko samo...


Vsuvka jazykovědná:

Vazba kálet prádlo, která je běžná do dnešních dob v jihozápadních Čechách, zvláště v Pootaví a na Volyňsku, překvapí většinu lidí z jiných oblastí svým zdánlivě opačným významem 'máchat prádlo'. Ještě více zavádějí doklady se slovesem bez předmětu: Neska sem uš kálela na rybníce. Taky sem chodím kálet (Volyně). U běžného uživatele českého jazyka je totiž u slovesa kálet zafixována představa vyměšování, špinění, kdežto v našem případě naopak jde o zbavování prádla špíny a kalu.
Už Jungmannův slovník uvádí z Prachaticka jako jeden z významů slovesa kálet'práti šatstvo'. Dříve se totiž pralo i máchalo venku - v měkké říční vodě, v níž špína lépe pouštěla. Význam 'máchání' potvrzují i pozdější záznamy v Archívu lidového jazyka (dále ALJ) z Doudlebska, Hornoblanicka, Vodňanska, Volyňska, Strakonicka a Sušicka. Na Chodsku se vyskytuje jen spojení vykálet pleny (Šla sem asi vykálet pleny k potoku). Tento chodský doklad se liší od ostatních i předponou vy-; jinak se tu zachycuje jen bezpředponové sloveso kálet, jehož význam se ovšem diametrálně liší od běžného (tabuizovaného) významu 'špinit něco výkaly'. Poněvadž ze Strakonicka a okolí znám předponová slovesa vykálet adokálet (dokálej to za mne, tj. 'dokonči to máchání') v krajovém jihočeském významu 'zbavovat kalu mácháním', domnívám se, že právě prvé z nich - vykálet - by nám mohlo být klíčem k objasnění tohoto jinak podivného významového posunu.
[220]V kraji řek a rybníků se kálely silně zašpiněné šaty, hadry a samozřejmě dětské pleny i v zimě venku - v tekoucí vodě, která odplavila první kal - pak teprve, nebyla-li řeka právě čistá, se mohlo máchat doma (Neska tam teče kalná voda. Vykálej to na řece jen s tý špíny!). Vykálet prádlo tu znamenalo 'zbavit ho kalu'. Výrazným dokladem toho je omezené použití této vazby na Chodsku - jen o plenách. Vždyť právě s tím zlatým "nadělením" se běhávalo i jinde k potoku! Kottův slovníkuvádí pod heslem vykaliti: vykáleti; vykalovati = z kalu vypraviti, vymáchati, des Schmutzes entledigen, ausspülen.
Podobně se chovají i jiná slovesa: např. vyprášit znamená 'zbavit prachu', starší spojení vyhnojit ránu má význam 'zbavit ránu hnisu (hnoje)', tedy něco zcela odlišného než hnojit pole, tj. 'přidávat, dodávat hnůj'. Deprefixací vzniklo pak nářeční spojení rána se hnojí. Stejně tak i vedle vazby vykálet prádlo se užívalo i prosté kálet (prádlo) odpovídající spisovnému slovesu máchat.

Původně jsem sem chtěla vložit fotku, a protože nemám svou, myslela jsem, že najdu nějakou na síti. Omyl - když praní nebo kálení prádla "na řece", tak jedině Nil nebo Ganga...

Ester

Cestou ke studánce

2. září 2011 v 21:25 | Ester |  občasník:-)))
Vyrazili jsme v podvečer. Felix natěšený na "tu pravou přírodní vodu", se trochu bál v temném lese. Růženka ječela, ale ona pár posledních dnů nedělá nic jiného...
Psice u studánky šlápla do vosího hnízda a naši návštěvu tohoto kouzelného místa silně zkrátila:-)






A podzim se blíží...


Hezké dny další.
Ester

Školák :-)

1. září 2011 v 21:23 | Ester |  občasník:-)))
Tak hodně štěstí!


Ester