Srpen 2010

konec srpna...

31. srpna 2010 v 20:47 | Ester |  občasník:-)))
Sedím u kamen, topím, Felix skládá bionicly, Růženka devastuje dvd a tak různě popotahuje hračky.. Otec rodiny bagruje zahradu. Venku prší, fouká, takovej hezkej šumavskej podzim:-) Teď jsem četla na netu, že včera na hřebenech Šumavy sněžilo, takže se není čemu divit...
Minulý týden jsme byli na návštěvě u mého bývalého šéfa (potencionálního možného zaměstnavatele). Poseděli jsme pod ořechem, poklábosili, popili a já jí měla jak dělo... Bolela mě druhý den hlava jako střep. Růženka tam byla zlatá, hrála si s kamenama, přesazovala kytky, mordovala jim psa a společensky se usmívala.
Felix zůstal u babičky až do středy a domů si přivezl Miu, která tu byla do pátku. Hádal se s ní jako pes, nic jí nechtěl půjčit, furt jí okřikoval, no zlatíčko. Tak jsem se to Mie snažila vynahradit. Felix své chování zdůvodňoval tím, že potřebuje chvíli klid, aby si mohl pohrát a užít domova... To bylo v pátek...
V sobotu odešel Felix na noc ke kamarádce Lence a protáhl to až do pondělí. Moc se doma nedrží, kocourek.
Včera ho vzal děda (i s Miou a Kiou) do krokodýlí zoo. Původně chtěl zase spát u babi, ale mají tam strašnou zimu, takže šupajdil domů. A zítra najíždíme na školkový režim.
Mia a malá
Felix

Mia
Hezký večer všem.
Ester

Co týden dal...

27. srpna 2010 v 21:11 | Ester |  občasník:-)))
Růženka se děsně opupínkovala. Přičítám to rajčeti a klubajícímu se zubu.
Felix je s Kiou na boudě zjevně spokojen, volali, že je děda vzal na Hlubokou do zoo a že si přivezl kobru královskou...
Dojeli jsme se podívat na chalupu po babičce. Teda chalupy je torzo, ale je tam velká zahrada. Růženka to měla taky jako zoo - samá bůůů, béééé, čičí, gága atd.
V sobotu jsme vyrazili za kamarádkou na Samotu a tam to bylo v bleděmodrém - hromada ovcí, krůt, husí, dítě seškrábávalo suchý bobky a bylo spokojené. Pupínky má pořád, zub zatím nikoliv.
Babička měla narozeniny, přála si mražený dort z Kauflandu. Dala mi ochutnat a byl to pěknej humus. Hlavně, že byla spokojená:-)
Neděle byla ve znamení vzácné návštěvy. Přijela kamarádka z dávných dob - ještě z intru. Aby toho nebylo málo, počítalo se s tím, že s sebou vezme syny. Jednomu je 16, druhému 11. Absolutně jsem nechápala, co tady s nima budeme dělat, zvlášť, když je Felix pryč. Přijeli a já jsem nestíhala čučet. Oba byli skvělí. Starší si hrál s Růženkou, vozil kočár, hlídal jí. Kromě toho je to moc hezkej kluk a má něco v hlavě. Mladší je takovej neposednej rarášek s ďolíčky ve tvářích, šídlo, ale fajn. Nakonec to byl moc hezký den. A grilovačka jim šmakovala. Škoda, že tu Felix nebyl, protože by si s ním určitě hráli...
A o Felixovi. Ten dorazil večer. Vybalili s dědou a Kiou tašky s rybama (Felix dva kapry 46 a 60 cm) a špínou, a když se Felix dozvěděl, že holky spí u babičky, protože u nich se maluje, opět odjel...
Péťa
Péťa a David
Ester

175/365 aneb poslední den 365

24. srpna 2010 v 20:14 | Ester |  Projekt 365 - new 2010

Tak už je to nad slunce jasné. Nebudu si lhát do kapsy. Nechci šidit a vydávat starší fotky za aktuální. Prostě nestíhám a nefotím denně.
Zatím si ale dávám závazek týdenních reportů.
Uvidíme.
Možná, že se do Projektu 365 zase někdy pustím.
Třeba prvního ledna:-)
I tak jsem se tentokrát překonala asi o stovku.

stromy

Ester

174/365

20. srpna 2010 v 7:04 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Felix odjel s dědou a Kiou na boudu. Tam se rybaří a táborničí. Včera volal k večeru, že chytil kapra 46 cm a dvě a půl kila. Děda pětikilovýho amura, tak na první den to asi bylo ok. Růženka byla chvilku u babi a my jeli s mužem nakoupit. Večer jsme koukali na Třeštíkovou a hádali jsme se u toho jako psi. O morálce, povinnostech, právech dětí jít za svým atd. atd. Muž se situuje do role, že je starej, má všechno za sebou a světu kolem sebe nechce rozumět. Ještě, že ho mlaďoši motivují:-).
Lestos jsem do velkých oken dala místo muškátů surfínie a nějak se mi nelíbí. Takže příští rok to bude zase klasika.
muškát
Ester

173/365

18. srpna 2010 v 20:49 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Tak jsme to oslavili. Dort je snědený, Růženka roční uspaná. Felix už taky vytuhnul. Přijela ségra s holkama a babička. V jeden moment tu bylo sedm ženských na dva chlapy. Jasná přesilovka. A to nepočítám Barinu.
Felix měl pro Růženku dárek. Koupil ho s babičkou už asi před čtrnácti dny a každý den zjišťoval, jestli už to bude, jestli už jí to může dát. Vydržel to, stálo ho to hodně sil:-).dárek
Ester

172/365

18. srpna 2010 v 6:59 | Ester |  Projekt 365 - new 2010

Byli jsme zalezlí doma, patnáct stupňů není v létě nic moc. Teda šli jsme dvakrát do Jednoty, protože poprvé jsem nekoupila to, co jsem potřebovala. Muž neboural a odpočíval. Dodělávala jsem ten dort, Felix si patlal z marcipánu. Taky si hrál s hračkou z Kinder vajíčka. Někde jsem četla, že Kinder vejce je nejlepší první pomoc, když je nejhůř. U nás to funguje. Měl tam malý morče z G-force. Vydržel si s ním hrát skoro celý den. Když bylo všechno hotové, nesla jsem dort do lednice. Slečna "budoucí oslavencová" mně zaryla drápy do nohou a dort letěl... No, asi to tak mělo být... Něco jsem zachránila, ale na chlubení to fakt není.

Před rokem... tenhle den bylo kolem třiceti stupňů. Felix byl u sousedů v bazénu, my si dali v hospodě s mužem oběd a jeli jsme ... do porodnice:-). Na pokoji jsem byla s jednou maminkou, co už miminko měla a s jednou, co čekala, jako já. Byl hic, večer jsem šla ještě na sono a dr. říkal, že holčička je dole prdelkou, ale že nevidí nožičku. Madam byla teda nakonec KP nožky, takže by to byl finálně císař, jak vyšitej.  Pamatuju si, že když se setmělo, seděla jsem na posteli a poslouchala z telefonu Navarovou a byla jsem tak zvláštně v klidu.  A nazítří v půl deváté se Růženka vyklubala.

Tenhle rok utekl nejrychleji v mém životě.
Fotka je ještě ve foťáku, dodám později:-)dort
Ester

171/365

16. srpna 2010 v 22:33 | Ester |  Projekt 365 - new 2010

Včera večer byla strašná bouřka. Blesk stíhal blesk, padaly kroupy, vítr. Děti ji prospaly, ale já jsem byla nervozní jako pes.
Dnešní den byl přesně z těch, kdy nevím jestli se smát nebo co vlastně... Ráno jsem vypravila Felixe s tatínkem do školky. Vrátili se s tím, že je zavřeno, sekla jsem se o týden. Říkala jsem, že je dobře, že tam nikdo nebyl, alespoň personál neví, jaká jsem trubka. Načež Felix suše poznamenal, že když byli v Jednotě pro rohlíky, potkali tam paní kuchařku s paní uklízečkou a pěkně za tepla mě natřeli. Pak jel muž půjčit si do města  automatické kladivo (já jsem pochopila, že to rozbíjí beton a vypadá to jako sbíječka) a vzal nás s sebou, že koupíme Růžence něco k narozeninám. Malá zůstala u babičky, ještě jsem ji babičce vzorně uspala a my jeli. A další krize. V obrovský hračkárně jsem nenašla nic, co by jako bylo ono. Plastový sráče nesnáším, hezký dřevěný hračky má Růženka po Felixovi. Strávila jsem tam asi půl hodiny, Felix mezitím prudil, co všechno si koupí, až bude mít svátek a jestli bych mu nemohla koupit aspoň drobnost. Je to normální shopoholik. No nekoupila jsem tam nic. Tak jsem jí vzala v Kiku aspoň ponožtičky s antiskluzem a později dostane botky. A ve finále jsem nebyla ani pochválená, že jsem nekupovala kraviny...
Pak muž až do večera boural s tím kladivem a Felix s Růženkou ho sledovali z obýváku. Růža jako už několik posledních dní nešla odpoledne uspat, zadařilo se až k večeru na procházce. Zlomila se v kočáru a bylo.  Ten zoubek jí opravdu roste, tak trošku vysírá. A druhý bude co nevidět. Jinak by pořád chtěla ťapat za ruce, tak ji párkrát za den provedu. Felix je hroznej cíťa, ale strašně se milujeme, což si několikrát za den opakujeme:-).
Teď jsem uspala hady, pověsila prádlo, uklidila kuchyni, dopekla piškotový korpus, abych mohla zítra zdobit a měla bych mazat spát. Jenže mám moc pěknou knížku (Hami!), takže asi ještě kousek dám. Ale musím šetřit, už mám asi jen padesát stran. Naštěstí je to úvodní díl trilogie. Olga Walló - Na počátku byl kůň. Taková rodinná vesnická sága. Úžasným stylem psaná, místy až minimalisticky, fantazie musí pracovat, hlava myslet. A není to žádná růžová knihovna, i když tím, jak je to o sedlákách a tak, jsem si vzpomněla, jak jsem coby dvanáctiletá louskala tehdy zakázanou Javořickou v salátovém vydání...
A pro dnešek už dost...
Takhle vypadalo nebe kolem páté odpoledne.před bouřkou

Ještě mě teď napadlo, že jak jsme zchudli, nějak zase začínám potkávat starou samu sebe. A to je taky zajímavý...
Ester

170/365

15. srpna 2010 v 20:55 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Ráno vyrazili chlapi na houby, ale vrátili se s deštěm. Nicméně za chvilku zase sluníčko a odpoledne pařák. Růženka dneska tolik nevrčí, zato má "výbornou" náladu Felix. Vyhrožuju zákazem Animáčku:-) a zcela nepedagogicky se nechávám ukecat...
A takhle to vypadalo na nebi asi před půl hodinou. Buřina se blíží. Nemám to ráda. Pamatuju si, jak tchýně vždycky plašila, když se blížila bouřka. Byla vystreslá z domova. Její maminka, pokaždé, když byla bouřka, tak probudila holky, oblékla je, posadila ke stolu v kuchyni a čekaly, kdyby něco... Svíčku hromničku zapalovaly. Mně za zády hraje televize a do tmy zeleně svítí chůvička. A děti chrní. Felix se chystá zítra do školky, tak jsem ráda, že usnul brzy.

stmívání
Ester

169/365

15. srpna 2010 v 20:50 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Od rána se muž realizoval na zahradě. Začal likvidovat skalku a živé ploty. Budeme budovat:-) Růženka byla v noci šílená a od rána mrzutá. Možná znám důvod. Vypadá to, že se asi prořezávají zoubky. To není u skororočáka nic zvláštního. Ale tohle jsou Růženky první... K večeru jsme se vydali kolmo (Felix) a s kočárem k řece. Mám to tam ráda, pokaždé je tam něco nového. Není to prostě statická krajinka.
bílá
Ester

168/365

15. srpna 2010 v 15:07 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Byli jsme s Felixem k večeru na procházce. Prozkoumali jsme potůček, strouhu, stavidlo. Prostě jsme se tak courali s Růženkou v kočáru.střechy
Ester

167/365

12. srpna 2010 v 18:57 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Růženka zatím nechodí. Za ruce udělá pár krůčků, vykračuje si kolem nábytku, ale většinou se přemísťuje tryskomyším stylem. Venku rovněž, takže na denním pořádku jsou odřená kolena a prošoupaná kaťata. Takhle vypadají kraťasy po dnešní průzkumné misi. Po vyprání...
kaťata
Ester

166/365

11. srpna 2010 v 20:59 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Dopoledne jsme vařili, muž vozil kameny. Pak si Felixe vyžádala babička, že půjdou na koupaliště, tak ho muž odvezl. Já jsem to s Růženkou na chvilku zabořila, mám nějaký deficit. Odpoledne jsem s ní vyrazila za kamarádkou, že tam počkám, než babička přiveze Felixe vlakem. Omyl. Zvonil telefon, a jestli prý může Felix u babičky zůstat. Vidím to tak zase do pátku. Jsem ráda, že se mu u babičky líbí a hlavně on je moc milej i na prababičku. Hraje s ní člověče nezlob se a loudí z ní starý věci. Minule si přivezl starou peněženku po mým dědovi a choval se k ní jako ke svátosti. Prababička má novou andulku. Z té má Felix taky radost. Růženka je pro změnu milovnice koček. A umí úúúžasně mňoukat:-)
kočičky
Ester

165/365

10. srpna 2010 v 23:14 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Byli jsme u sestry na farmě. Nestihly jsme si sice nic říct, ale máme se rády. Dohromady máme pět dětí. 7, 5, 4, 1 a skoro 1 rok. Banda je to. Ségra má navíc čerstvý telátko a hříbě. Ač jsem měla, nestihla jsem foťák ani vytáhnout. Takže jedno saranče od nás ze zahrady, který se na mě Felix snažil přilákat a měl děsnou srandu z toho, jak jsem ječela, když se ke mně blížilo.
saranče
Ester

164/365

10. srpna 2010 v 23:11 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Vyrazila jsem s dětmi do města. Udala je mamce a došla si do knihovny. Pokecala s jednou úžasně esoterickou vílou v knize. Potkala bývalou velkou lásku, kterou už jsem neviděla roky. Taky jsme pohovořili. Vyměnili jsme si komplimenty, jak dobře vypadáme. A bylo vidět, že jsme se k sobě hodili:-). Mamka ztratila Růžence klobouček, ve kterým procestovala půlku Evropy. Ale jinak jsme se měli fajn. Felix pak vytuhnul večer u Animáčku, jak byl utahanej...
Felix cestuje
Ester

163/365

8. srpna 2010 v 19:53 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Dnes přijel na návštěvu "děda" Václav. Už jsme ho dlouho neviděli, zestárl, ale drží se. Nejvíc ho trápí, že už nezvládá své tůry po Šumavě. Byli jsme ho s Felixem doprovodit na nádraží a cestou zpět jsme viděli, že u zbrojnice postavili hasiči skákací gumový hrad. Byl připravený na včerejší soutěž, ale déšť ho nedovolil postavit. Takže atrakce pro děti se konala dnes:-) A jestli vznikne u nás družstvo malých hasičů, je Felix přihlášen:-)
hrad
Ester

162/365

8. srpna 2010 v 19:46 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Už je to tu zase...
Jihozápad  to tentokrát ustál, ale na severu je ouvej:-(
voda
Ester

Holčička...

7. srpna 2010 v 22:42 | Ester |  občasník:-)))
Venku prší. Je to přesně ten déšť, kterého se všichni tolik bojí(me). Neustálý, vytrvalý, ani ne liják, ale stejně spousta vody.
Loni touhle dobou jsem měla na matraci igelit. Byla jsem přesvědčená, že porodím dřív a že mi praskne voda, stejně jako s Felixem. A nechtěla jsem to tak.
Mimino bylo rozumné a vzorně čekalo na datum, na kterém jsme se s lékaři domluvili:-)
A pak jsem ji měla. Od narození tak jinou než Felix. Dravou, savou, neječící, zpočátku i dobře spící...
Za pár dní to bude rok.
Ve spoustě věcí si s Felixem nezadá. V noci se budí, že bych si mohla dělat čárky jak na tácek od piva, o svojí postýlce nechce ani slyšet. Neumí usínat sama od sebe. Přes den chrní jedině v kočáru, případně s prsem v puse... Brzy ráno vstává.  Posledních pár týdnů na mně neustále visí, pokud nevisí, vřeští a ječí "mama".
Jenže já už jsem jiná.
Nevím, jestli je to tím, že je druhorozená a tudíž jsem si už odbyla nucené prvomateřské chyby. Nebo jestli jsem zestárla, zmoudřela, někam se posunula. Nebo jestli prostě nepospíchám, protože nemám kam. Při Felixovi jsem se snažila pracovat a od deseti měsíců ho dva dny v týdnu hlídala babička. Jak strašně moc jsem se do práce těšila. Byly to pro mne dva dny vysvobození z "domácího vězení". Dneska to nechápu. A do práce se nemám kam vrátit.
Cítím, jak moc jsme tuhle holčičku jako rodina potřebovali. Jak moc nám chyběla, i když jsme to vůbec netušili. Já, můj muž, Felix...
Teď tady leží vedle mě zavrtaná v peřinách a vůbec to není miminko. Moc si přeju, aby byla pořád takový smíšek a zdravá a šťastná. Holčička moje. Dračice. Lvice.

Dobrou noc.
Ester

Přečteno...

6. srpna 2010 v 20:37 | Ester |  Co jsem "právě" dočetla...
Je možné, že jsem na něco zapomněla, příště si budu dělat poznámky:-). A hodím to sem jen tak letem světem.

Marcela Pecháčková - Livia Klausová Smutkem neobtěžuju

John Irving - Pitná kůra
(další Irving, který mě vůbec nenadchnul)

Miguel Don Ruiz - Čtyři dohody

Biddulph Steve - Proč jsou štastné děti šťastné

B. MacDonaldová a dcera (nepoznamenala jsem si jméno) - Všechno nejlepší paní Láryfáry
(další nemoci, které naše děti určitě mají...)

Astrid Lindgrenová - Emilovy skopičiny
("chci flintu a čepicu")

František Nepil - Strašpytýlek

František Nepil - Lišky, dobrou noc
(krásná knížka o malém Ctibůrkovi, který žije s rodiči v chaloupce v lese)

Vlastimil Marek - Každá maminka je Mozart
(musela jsem přemýšlet a i se nad sebou zamýšlet:-)

Ivana Peroutková - Drama Hedviky P.
(tak nějak o ničem)

Martina Formanová - Trojdílné plavky
(líbilo se mi to, ale přišlo mi to strašně krátký)

Martina Formanová - Ten sen
(za den přečteno, "životní" příběh mladé emigrantky, bavilo mě to, i když v čase jsem se identifikovat ještě nemohla)

161/365

6. srpna 2010 v 20:06 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Soused opět nezklamal... takže prší a prší a prší....

Cvičně jsem prohrábla Felixovi skříně, je neuvěřitelnej kramář a sběratel všeho (to má po otci:-).
Vyhazovat jeho nezbytnosti můžu jen když u toho není. Ale zase moc drsná jsem nebyla, myslím, že to ani nepozná.
A jinak, Felix si pouťuje, a já abych se mu starala o zahradu:-)
dýně
Ester

160/365

6. srpna 2010 v 10:47 | Ester |  Projekt 365 - new 2010
Bylo docela hezky. Babička s Miou a Kiou si přijely pro Felixe, ve městě je pouť, tak si budou užívat. A my zůstáváme s Růženkou a mužem opět sami. Tohle jsou první prázdniny, kdy od nás Felix průběžně mizí.
A máme posekáno, protože jak říká soused, amatérský meteorolog, zítra bude pršet...
nebe
Ester