Čtvrtek v 15:28 | Ester
|
Co jsem "právě" dočetla...
Takže doplňuju, je to hromádka knížek, kterou jsem dočetla od loňského léta doposud. A to jsem určitě na něco zapomněla... Propříště slibuju, že to nebudu flákat a budu dávat knížky průběžně...
Robert Fulghum - Třetí přání (všechny 3 díly)
První díl mám doma určitě pět let, další dva hned, co vyšly. Jenže pořád nějak nebyla chuť, čas,... Ta správná chvíle přišla loni v létě. Čtrnáct dní nám nešel net. Dala jsem je všechny:-). Nejvíc se mi líbila jednička. A konec jsem oplakala - jak v pokročilém stádiu těhotenství taky jinak... Aleko, Alice a Kréta mi přirostli k srdci. Kréta o to víc, že jsme tam dvakrát po sobě trávili dovolenou.
Betty MacDonald - Co život dal a vzal (tři části - Co život dal a vzal, Morová rána, Kdokoliv může dělat cokoliv)
Betty MacDonald - Vejce a já
Dvě knížky, co jsem sebrala mamce z knihovny. Poprvé jsem je četla, když mi bylo asi dvanáct. Pak v průběhu let ještě několikrát. Jsou to jedny z mála knížek, které stárnou jako víno. Postupem času a získáváním vlastních životních zkušeností, jako bych v nich nacházela další a další věci, které tam doposud nebyly.
Úžasné knížky, které mě vždycky nabijí optimismem a vírou v to lepší v nás.
Přečteno taky v době vynucené internetové pauzy...
Paolo Coelho - Čarodějka Portobella
Paolo Coelho - Vítěz je sám
Přečetla jsem, ale u první už netuším o čem byla (mám pocit, že by mi ji Krotitelka draků měla vrátit), druhou jsem dostala k Vánocům a popisovala umělý svět celebrit na filmovém festivalu v Cannes, okořeněno mravoličným kázáním a několika vraždami "ve jménu lásky"...
Michal Viewegh - Povídky o lásce
Další vánoční dárek. Některé povídky už jsem znala z novin nebo z netu, některé byly slabší, ale je to jedno, protože i pro tu jednu povídku o umírání otce, má tahle knížka podle mě smysl.
Harvey Karp - Nejšťastnější miminko pod sluncem
Koupeno a přečteno z nutnosti v době, kdy jsem nevěděla, kde se vypíná moje vřeštící mimino. Typická americká příručka na všechno, ale .... u nás pomohla moc. Takže spokojenost.
John Irving - Dokud tě nenajdu
Román se vším všudy o cca osmistech stránkách. Koupila jsem si ho do porodnice, kde jsem přečetla několikrát první tři strany, abych ho odložila a vrátila se k němu o několik měsíců později. Líbil se mi moc. Prostě miluju bichle:-))).
"Podle své matky byl Jack Burns herec, dřív než se hercem stal, ovšem Jack si z dětství nejživěji pamatuje okamžiky, kdy cítil, že se musí chytit matky za ruku. Tehdy nic nehrál." Tak začíná jedenáctý román Johna Irvinga Dokud tě nenajdu - životní příběh herce Jacka Burnse. Jeho matka je torontská tatérka, otec se nechává vášnivě rád tetovat. Když jsou chlapci čtyři roky, putují spolu po přístavech Severního moře a pokoušejí se otce vypátrat - zdá se však, že před nimi úspěšně uniká.
Jack začíná v Kanadě chodit do dívčí školy, kterou mohou navštěvovat i malí chlapci. Ocitá se tak v "moři dívek", kde se rychle rozvíjí jeho sexualita a o něco později se ve vztazích se staršími ženami utváří také jeho osobnost, výrazně determinovaná sexem. Na vysoké rozvíjí jednak svou tělesnou zdatnost v posilovnách, jednak hraje studentské divadlo; vyniká v ženských rolích. Zažívá strmou kariéru, slaví umělecké úspěchy, je bohatý a obletovaný krásnými ženami. Smrt matky změní jeho pohled na život: zjistí, že celý příběh o hledání otce je ve skutečnosti jiný. Otec před nimi neprchal, naopak se zoufale snažil synovi přiblížit. Jackovo setkání s ním v sanatoriu pro duševně choré ve Švýcarsku je navzdory okolnostem srdečné a překvapivé: otec má dokonalý přehled o jeho životě, zná jeho filmy, vlastní spoustu fotografií a plakátů... Jack Burns, který celý život jen hrál, konečně začíná autenticky žít.
Irving srší nápady a opájí sebe i čtenáře divokou fabulací, neobvyklými motivy a náhlými imaginativními obraty. Vyvolává překvapení a smích. Ať již jde o tatéry, lékaře či muzikanty, prostitutky, zápasníky, hollywoodské filmaře, román je plný věrohodných postav, které se pohybují v realistických prostředích a situacích. Autor nezapomíná: i drobné motivy zaznívají znovu a rezonují v nečekaných souvislostech s překvapivým účinkem. Přestože je román plný melancholie, smutku a zklamání, vyvěrá z něho i robustní životní síla. Dokud tě nenajdu je jedno z těch literárních děl, která by člověk navzdory jejich rozsahu nejraději přečetl naráz.
Josef Formánek - Prsatý muž a zloděj příběhů
Přečteno, zapomenuto... Vím, že tam šlo o šamany a lidské vztahy, taky o AIDS...
Kromě toho jsem četla Felixovi např.: Astrid Lindgrenová - Děti z Bullerbynu, Ronja, dcera loupežníka, Lewis - Letopisy Narnie (první tři díly), Betty MacDonald - Paní Láryfáry,...
A na víc si momentálně nevzpomenu.
Ester
Zde hledá